Ve čtvrtek 25. dubna nastane v první polovině noci částečné zatmění Měsíce. Jediné, které letos z České republiky uvidíme. Bohužel, toto zatmění bude docela krátké a nepříliš výrazné. Měsíc se při něm ponoří do stínu Země pouze necelými dvěma procenty svého průměru.

Ve druhé polovině března budeme mít po delší době velkou příležitost spatřit na naší obloze velmi jasnou kometu, která by mohla být viditelná i bez použití dalekohledu. Kometa nesoucí označení C/2011 L4 (PanSTARRS) je jednou z nejjasnějších vlasatic pozorovatelných ze Země od počátku tohoto století.

Ve středu 6. června v časných ranních hodinách budeme moci na obloze sledovat velmi vzácný astronomický jev. Naposledy v tomto století bude ze Země pozorovatelný přechod planety Venuše přes sluneční kotouč. Od nás uvidíme závěrečnou třetinu úkazu. Když se zde Slunce vyhoupne nad obzor, spatříme (za použití filtru) Venuši v podobě malé pihy, jak se promítá na sluneční disk.

Posledním zajímavým astronomickým úkazem roku 2011 bude úplné zatmění Měsíce, které nastane v sobotu 10. prosince v podvečerních hodinách. Z České republiky však většinou uvidíme jen závěrečnou fázi částečného zatmění.

Kdo měl možnost přijít na naši či jinou hvězdárnu a podíval se dalekohledem na Slunce a sluneční skvrny, mohl být překvapen množstvím, tvary a velikostí nově vzniklých slunečních skvrn pozorovatelných v současné době. Některé ze skvrn jsou dokonce tak veliké, že je lze pozorovat pouhým okem, a to v okamžiku kdy je sluneční svit filtrován buď atmosférou nízko nad obzorem nebo pomocí tmavého filtru.

Ve středu 15. června ve večerních hodinách nastane úplné zatmění Měsíce, které bude z území České republiky viditelné ve velké části svého průběhu. Měsíc u nás vyjde nad obzor už částečně ponořený v plném stínu Země. Krátce nato začne úplná fáze zatmění. Ta potrvá mimořádně dlouho – přesně 100 minut, protože Měsíc bude tentokrát procházet přímo středem zemského stínu [1].

V roce 2008 bylo úspěšně provedeno jedno z prvních přímých zobrazení soustavy exoplanet, a to u hvězdy HR 8799. Vědecký tým pod vedením Christiana Maroise z Herzberg institutu astrofyziky v Kanadě pořídil fotografii zobrazující tři obří exoplanety. Stejný tým se v letech 2009 – 2010 vrátil k pozorování této soustavy a s použitím dalekohledu Keck II byla v systému objevena čtvrtá složka.

Všichni příznivci astronomie se už určitě těší na začátek roku 2011 a na úchvatné představení, jež nám v případě příznivého počasí na obloze odehrají Slunce a Měsíc. V úterý 4. ledna v dopoledních hodinách totiž budeme mít po téměř dvou a půl letech opět příležitost pozorovat z České republiky částečné zatmění Slunce. A protože Měsíc zakryje asi 79 % průměru slunečního kotouče, půjde tak o jedno z největších zatmění Slunce, jaké u nás v tomto století uvidíme.

Tak jako každým rokem na konci srpna, i letos se internetem šíří nesmyslná zpráva, že planeta Mars bude mít na obloze v tomto období stejnou úhlovou velikost jako Měsíc v úplňku. Není mi příliš jasné proč tato absurdní zpráva vyvolává stále tak nadšené ohlasy v médiích a u veřejnosti. Vždyť tento hoax plní e-mailové schránky každý srpen již osmým rokem a lidé se tedy mohli mnohokrát na vlastní oči přesvědčit, že Mars na obloze nikdy nebyl tak veliký jak popisuje zmiňovaný výmysl.

V nejbližších dnech budeme mít poměrně vzácnou příležitost k pozorování všech sedmi planet sluneční soustavy (nepočítejme Zemi, tu máme pod nohama) na obloze během jediné noci. Ovšem k dosažení tohoto cíle potřebujeme určitou dávku trpělivosti a také velmi dobré technické vybavení, protože ne všechny planety budou v ideální pozici pro pozorování.

Slunce, tento tajemný svět, jehož pravou tvář odhalujeme postupně s pomocí moderní astronomie, vždy lákalo lidstvo k průzkumu a pochopení dějů probíhajících na této hvězdě. Po dlouhá tisíciletí lidé považovali sluneční kotouč za dokonalý a bezchybný jasný disk. První revoluci přinesl vynález dalekohledu s jehož pomocí slavný astronom Galileo Galilei už v roce 1610 pozoroval sluneční skvrny. Slunce tak ztratilo svůj punc čistého vzhledu a tedy jakési dokonalosti. A co víc, tímto objevem byla odstartována doba stelární astronomie.

Je teplý letní večer, asi dvě hodiny po západu slunce. Pod jasnou a hvězdami prozářenou oblohou se otevírá kopule hvězdárny. Dalekohled se mezitím sám automaticky nastavuje na souřadnice, které před chvíli do počítače zadal mladý astronom. Stejně jako minulou noc se chystá fotografovat galaxii ve Velké medvědici. Na včerejším snímku je totiž neidentifikovaný objekt. Rychle prohlídne právě pořízený snímek, na kterém ho ale nezajímají úchvatné detaily v galaxii, ale slabá hvězdička. Od včerejší noci se mírně posunula. Zdá se taky trochu rozmazaná – není pochyb – je to kometa! Rychlý výpočet její dráhy odhalí… PROBOHA! Srazí se ze Zemí!

SMRST začala pozorovať meteory 7. 11. 2009 o 14:30 UT. Tri týždne predtým pozorovala hlúposti. Na vsetínskej hvezdárni bol výpadok prúdu. Spôsobila ho snehová kalamita. Výpadok bol dlhší a vybilo aj UPS. Prijímač AOR 8000 sa „zresetoval“ na úplne inú pozorovaciu frekvenciu [1]

Při nedávném lehkém úklidu svého harddisku jsem celkem náhodou objevil můj starší seznam webkamer pořizujících snímky významných světových observatoří. Nedalo mi to a pustil jsem se do jakési revize a následného oživení svého seznamu. Aktuální pohledy na dómy teleskopických obrů, okolní krajinu nebo záběry na samotné přístroje jistě potěší oko každého nadšeného astronoma. Pohledy webkamer jsou také často doplňovány o základní meteorologické údaje či jiné podrobnosti. O některé zajímavé adresy webkamer bych se s vámi rád podělil.

Momentálně probíhající sluneční minimum je tak hluboké, že s podobným se setkáváme jen jednou za století. Skupiny skvrn jsou značně nedostatkovým zbožím už po více než dva roky. Sluneční fyzici však možná poprvé vědí, proč tomu tak je.