Dne 5. října 2005 byl v galaxii NGC 266 v souhvězdí Ryb pozorován výbuch supernovy. Na archivních snímcích z Hubbleova kosmického dalekohledu (HST) pořízených v roce 1997 byl následně nalezen tzv. progenitor, tedy hvězda, jež posléze explodovala jako zmiňovaná supernova. Jak se ovšem ukázalo analýzou archivních snímků, hvězda se nacházela v takové fázi vývoje, kdy by se podle současných poznatků rozhodně na supernovu změnit neměla.

Nedávno jsem si na webových stránkách Instantních astronomických novin se zájmem přečetl článek týkající se číselného vyjádření míry světelného znečištění. Byť článků na téma světelného znečištění byl napsáno spousta (nehodnotím jejich praktický dopad), tento výklad mně zaujal popisem Bortleho stupnice, pomocí které jsme schopni „vyfutrovat“ míru světelného znečištění. Já sám, byť po léta astronom amatér vzhlížející k hvězdné obloze, jsem měl představu, že dokonale znám, nebo si alespoň dokážu představit kvalitní hvězdné nebe bez světelného znečištění. Zdá se, že jsem se docela zmýlil. Noční nebe bez světelného znečištění si patrně „neosahala“ většina českých astronomů. Posuďte sami.

Touto zprávou se mohla kosmická sonda Phoenix hrdě ohlásit již po třech měsících své služby na planetě Mars, kdy splnila svůj základní program. Nicméně marsovský robot fungoval k veliké radosti vědců i odborné veřejnosti ještě dlouho poté. A to až do období konce října, kdy již slunečním paprskům svítícím poblíž severní polární čepičky „rudé“ planety začaly docházet síly.

Ve dnech 23. až 31. srpna 2008 se na meteorologické stanici ČHMÚ na pozemku p. Milana Čermáka v lokalitě Maruška [1] (Troják, Hostýnské vrchy) uskutečnila experimentální letní pozorovatelská expedice LEPEX 2008, kterou organizovala Společnost pro MeziPlanetární Hmotu, o. s. (SMPH) [2] ve spolupráci s hvězdárnami ve Vsetíně a Valašském Meziříčí [3].

Pozorovat meteorický roj Perseid chodíme už celkem pěknou řádku let. Doposud jsme si vystačili s naším tradičním pozorovacím místem – vrchem nedaleko Vsetína, který nás vždy ochotně hostil. Ovšem, časy se mění…

Rok 2008 je na zatmění Slunce a Měsíce, která jsou viditelná z České republiky, poměrně bohatý. Posledním ze tří letošních úkazů bude částečné zatmění Měsíce, jež nastane v noci z 16. na 17. srpna.

V pátek 1. srpna 2008 v poledne nastane zatmění Slunce. Zatímco v některých oblastech severní polokoule Země bude toto zatmění pozorovatelné jako úplné, zde ve střední Evropě zakryje Měsíc Slunce jen částečně.

Je všeobecně známo, že ráno 30. června 1908 došlo v Rusku v oblasti střední Sibiře nedaleko osady Vanavara (povodí řeky Podkamenná Tunguzska) k mohutné explozi. Ta způsobila rozsáhlý lesní polom o ploše 1 500 – 2 000 km², což odhadem představuje 70 až 80 milionů zničených stromů. V následujícím textu si stručně přiblížíme jak krajinný charakter místa katastrofy, tak i expedice, které se pokoušely rozřešit záhadu Tunguzské katastrofy.

Všeobecne sa tvrdí, že niečo je stále ako hviezdy. Aj v astronómii sa občas hviezdy označujú ako stálice. Existujú však hviezdy, ktoré menia svoju jasnosť. Také hviezdy voláme premenné. Príčina zmien jasnosti hviezd sú v podstate dve. Zmeny jasnosti hviezd môžu byť geometrické alebo fyzikálne.

Zákryty hvězd planetkami patří v současnosti mezi amatéry k nejvyhledávanějším úkazům, protože s poměrně jednoduchými přístroji lze získat data, jejichž odborná hodnota může být poměrně vysoká. Na základě odpozorovaného zákrytu je možné zlepšit naši představu o fyzických rozměrech tělesa a je-li takových jednotlivých pozorování více, můžeme přibližně odhadnout tvar asteroidu, čehož lze jinak docílit pouze pomocí výkonných radarů a to jen u planetek, které prolétají v těsném okolí Země. Navíc se v poslední době ukazuje, že nemalá skupina objektů ve sluneční soustavě je tvořena dvojicí vzájemně obíhajících těles. Zákryt pak dává možnost případnou podvojnost odhalit.

Zdá se, že budoucí kolonizátoři Marsu budou muset, alespoň v některých oblastech, umístit tabulky s výstrahou: „Pozor, nebezpečí lavin!“ Snímky z americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) totiž zachytily marsovské laviny přímo v akci [1].

Ve čtvrtek 21. února v časných ranních hodinách se na obloze opět po necelém roce odehraje jedno z nejznámějších astronomických představení. Měsíc vstoupí do zemského stínu a nastane jeho úplné zatmění. Z území České republiky bude tento úkaz viditelný téměř v celém průběhu až na závěrečnou (a lidským zrakem obvykle nerozlišitelnou) fázi polostínového zatmění.

V noci z 18./19. novembra 2007 nastane maximum meteorického roja Leoníd. Na frekvencie z rokov 1998 – 2002 už nemožno pomyslieť, ale aj tohtoročná aktivita určite priláka mnohých pozorovateľov. Podľa stránok Michaila Maslova [1] a Jerémie Vaubaillona [2] sa tento rok Zem stretne s vláknom z roku 1932 s ktorým sa Zem stretla aj v minulom roku avšak pozorovania ukázali, že toto vlákno nie je príliš impozantné. Ďalšie vlákno, ktoré by mohlo vykázať istú aktivitu je vlákno z navrátu v roku 1733, ktoré spôsobilo meteorický dážď v roku 2001. Avšak toto vlákno je velmi rozrušené a pomerne ďaleko od dráhy Zeme (0,00317 AU).

Saturnův měsíc Japetus je na první pohled podivné těleso – jedna jeho polokoule je prakticky čistě bílá, kdežto ta druhá nemá daleko k černé. Zatím ještě přesně nevíme, jak ke svému černobílému vzhledu tento měsíc přišel, ale díky údajům z meziplanetární sondy Cassini již začínáme, alespoň částečně, tuto záhadu chápat.

Vědci ve středu 18. července 2007 oznámili objev nového měsíce planety Saturn. Jedná se v pořadí již o 60. měsíc druhé největší planety sluneční soustavy a nese prozatím předběžné označení S/2007 S4. O objevení malého měsíce se postarala americká meziplanetární sonda Cassini, která od roku 2004 provádí výzkum Saturnu, systému jeho prstenců a měsíců.