Začátek letošního roku byl ve Vsetíně srážkově velmi podprůměrný. Během prvních tří měsíců tady nasněžilo a napršelo jen 65,3 mm, což nebyla ani polovina obvyklého úhrnu srážek. Období od 27. ledna do 15. března se zařadilo k nejsušším v historii měření na místní meteorologické stanici, když za více jak jeden a půl měsíce spadlo pouhých 10 mm srážek. Takové množství přitom běžně naprší za den, někdy i za hodinu.

Pokud se ohlédneme na počasí na Vsetíně v průběhu prvního desetiletí 21. století, pak zjistíme, že zde převažovaly teplotně i srážkově nadprůměrné roky. Teplotní průměr za 50 let je 7,5 °C a průměrná teplota uplynulých 10 let je 8,04 °C, což je o 0,54 °C více. Průměrný roční úhrn srážek byl 821,3 mm. V tomto desetiletí napršelo celkem 8675 mm, což představuje 105,63 % průměru.

Deštivé září, suchý, ale chladný říjen, velmi teplý listopad a zasněžený prosinec se silnějšími mrazy. Takové byly na Vsetínsku poslední čtyři měsíce loňského roku. Podívejme se však na počasí tohoto období trochu podrobněji.

V odborné literatuře se často setkáváme s termínem tepelný ostrov města. Kde se tento ostrov nachází nebo co si pod ním můžeme představit? Tepelný ostrov města je městská zástavba, která vykazuje znatelně vyšší teploty vzduchu než okolí města. Toto zvýšení teploty je způsobeno za spolupůsobení specifického aktivního povrchu měst, antropogenní produkce tepelné energie, průmyslové, dopravní a jiné činnosti ve městech. Aktivní povrch je tvořen střechami a stěnami budov, vozovkami s umělým povrchem, malou plochou zeleně. Významný podíl má i typ zástavby a šířka ulic (Sobíšek, 1993). Specifický aktivní povrch, nahromadění průmyslových podniků, obytných a jiných budov dokážou podstatně změnit téměř všechny klimatické charakteristiky (Demek, 1976). V centrech měst pozorujeme nižší průměrnou rychlost větru, vyšší denní i roční průměrnou teplotu vzduchu, nižší průměrnou vlhkost vzduchu, sníženou dohlednost, vyšší hodnotu znečištění, sníženou hodnotu slunečního svitu, u středně velkých a velkých měst také vyšší hodnoty oblačnosti a vyšší hodnoty srážkových úhrnů (Vysoudil, 2006).

Vsetínská bouřková sezóna byla letos počtem bleskových výbojů výrazně podprůměrná, svým průběhem slabě podprůměrná a počtem bouřkových dnů rovněž podprůměrná. Přesto se i v tomto roce vyskytlo několik zajímavých a silných bouří.

Letní počasí potěšilo obyvatele Vsetína jen částečně. Většinou bylo příjemně teplo, ale také jsme si užili červencových tropických veder, anebo nás naopak několikrát potrápily vydatnější deště. Z celkových statistik vyplývá, že léto bylo nadprůměrné jak teplotně, tak množstvím dešťových srážek.

Jaro se letos na Valašsku příliš nevyvedlo. Hlavně v květnu nám počasí vůbec nepřálo, když skoro celý měsíc propršel. Díky vytrvalým dešťům se dokonce dvakrát během dvou týdnů zvedly hladiny místních potoků a řek natolik, že se na některých místech vylily z břehů.

Letošní zimu na Valašsku lze krátce charakterizovat jako docela tuhou, se spoustou sněhu a občas i dosti silnými mrazy. "Paní Zima" svou sílu ukázala hlavně v lednu a v první polovině února, později už mělo počasí mírnější průběh.

Nejprve sucho a poté z léta do zimy za pět dnů. Takovým zvratem v počasí nás příroda překvapila v první polovině října. Zatímco 8. října jsme ještě chodili v tričkách a kraťasech, 13. října jsme ze skříní vytahovali zimní bundy, čepice a rukavice. Jinak se už počasí v posledních měsících loňského roku odvíjelo víceméně normálním způsobem. S tím, že období bylo celkově teplotně nadprůměrné.

I když to tak až do června rozhodně nevypadalo, byla Vsetínská bouřková sezóna svým letošním průběhem nakonec nadprůměrná, počtem bleskových výbojů průměrná a počtem bouřkových dnů maličko nadprůměrná.

Máme za sebou další teplé léto. Stejně jako v předchozích dvou letech i tentokrát byly všechny tři letní měsíce na Vsetínsku teplotně nadprůměrné. Na srážky nejbohatším obdobím byl závěr června, kdy celou Českou republiku sužovaly velmi silné bouřky s přívalovými dešti.

Teplé a velmi suché – tak lze ve stručnosti charakterizovat letošní jaro na Vsetíně. Hlavně v dubnu tu bylo neobyčejně příjemné počasí. Ale zatímco většina z nás se radovala ze slunečných a téměř letních dnů, nedostatek vláhy způsobil pořádné vrásky nejednomu místnímu zemědělci či zahrádkáři. Určitým paradoxem jarních měsíců se stalo zjištění, že čím víc se blížilo léto, tím víc se počasí zdánlivě zhoršovalo.

Po dvou velmi teplých zimách s nedostatkem sněhu se během uplynulé zimy počasí na Vsetínsku vrátilo zpět ke svému tradičnímu sněhově-mrazivému pojetí. Za dlouhých nocí spadly minimální teploty několikrát hluboko pod bod mrazu a valašské kopce byly po velkou část tohoto období schovány pod sněhovou peřinou. Především ve druhé polovině února k nám byla příroda hodně štědrá a město postupně zmizelo pod přívaly sněhu.

Poslední měsíce uplynulého roku byly na Vsetíně celkově teplotně nadprůměrné a srážkově naopak dosti podprůměrné. Počasí se v nich odvíjelo v podobném trendu jako v předešlých obdobích, a tak i celý rok 2008 byl sušší než roky v minulosti, ale především byl mimořádně teplý. Natolik teplý, že v meteorologických statistikách sesadil z prvního místa předcházející rok 2007 a sám se stal novým rekordmanem. Jeho průměrná roční teplota +9,1 °C byla nejvyšší za dobu existence klimatologické stanice, kterou Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) již více jak 50 let provozuje v areálu místní hvězdárny. Dlouhodobý teplotní průměr překonala o 1,6 °C.

Z posledních mrazivých týdnů jistě velice dobře známe situaci, kdy při procházce městem doslova vidíme, že se vzduchem není něco v pořádku. Cítíme smog, viditelnost je horší než v jiné roční době, kouř z komínů a automobilových výfuků líně visí v nížinách uzavřen pod pokličkou inverzního počasí.